Česká národní banka se do experimentu se zápornými úroky nepustila. Drží je nule už 40 měsíců

Česká národní banka bude pokračovat v režimu devizových intervencí. Domácí měnu tak i nadále za žádných okolností nenechá posílit pod hranici 27 korun za euro. Bankovní rada ČNB zároveň na čtvrtečním zasedání rozhodla o tom, že základní úrokové sazby zůstanou na historickém minimu 0,05 procenta.

Na záporné sazby tedy zatím nedošlo. Debatu o jejich možném zavedení přitom odstartovali sami centrální bankéři, kteří v únoru poprvé přiznali, že o propadu sazeb pod nulu diskutovali. Někteří členové bankovní rady, jako guvernér Miroslav Singer, nebo viceguvernér Mojmír Hampl jsou však k jejich použití skeptičtí.

Naopak Jiří Rusnok, kterého prezident Zeman v minulosti označil za pravděpodobného budoucího guvernéra ČNB, v rozhovoru pro týdeník Ekonom připustil, že by zavedení záporných sazeb mělo za určitých okolností smysl.

Záporné úroky blízko za hranicemi

Debatu o negativních sazbách v Česku přiživilo i rozhodnutí ECB o snížení její základní sazby na nulu z dosavadního rekordního minima 0,05 procenta. Rozdíl mezi úrokovými sazbami v Česku a v eurozóně se tak zvýšil. Část investorů by proto mohla svoje peníze přesunout za vyšším úrokem právě do Česka, což by zvýšilo tlak na posílení české koruny. Zatím se však koruna k hranici kurzového závazku 27 korun za euro výrazněji nepřiblížila.

Minulý týden pak jako první ze středoevropských zemí přikročilo k záporným sazbám Maďarsko. Depozitní sazbu, za kterou si u ní komerční banky ukládají přebytečné peníze snížilo o 0,15 procentního bodu na -0,05 procenta. Že centrální banka na své stávající měnové politice nic měnit nebude, nicméně analytici očekávali. Už předem proto upozorňovali, že důležité bude především to, jak ČNB svoje rozhodnutí nic neměnit okomentuje. Guvernér ČNB svůj pohled vysvětlil na odpolední tiskové konferenci. Singer nejprve sdělil, že pro zachování nulových sazeb bylo všech sedm členů bankovní rady a následně se vyjádřil k ostře sledované otázce negativních úroků. „Bankovní rada opět diskutovala případné využití záporných úrokových sazeb," zopakoval v podstatě slova pronesená po únorovém měnovém zasedání. Na hlasování o záporných sazbách podle Singera vůbec nedošlo. Debata o jejich možném zavedení ale byla o něco delší než posledně, řekl guvernér. Centrální bankéři se v ní věnovali především tomu, jakým způsobem by sazby mohly být použity a co by způsobily v reálné ekonomice. Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013, rok na to, co snížila své sazby na nulu. Na počátku letošního února bankovní rada uvedla, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2017 a že jako pravděpodobné vidí ukončení režimu v první polovině roku 2017. Termín okamžiku, od něhož nebude korunu tak přísně hlídat, přitom ČNB už několikrát posunula.

ČNB utrácí na "obranu" koruny miliardy

Bankovní rada ve čtvrtek zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako "poblíž hladiny 27 korun za euro". Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 Kč za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu. Guvernér ČNB Singer za rok vydělal 3,7 milionu korun. Ostatní členové bankovní rady průměrně o milion méně - čtěte ZDE Devizové intervence spustila ČNB kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila jen několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Další intervence provedla centrální banka loni v červenci a pokračovala v nich i v dalších měsících. Podle dostupných statistik tak celkem do konce ledna intervenovala za více než půl bilionu korun.