Záporné sazby mohou být užitečné, zaznělo na radě ČNB

"Bylo řečeno, že podobné tlaky zatím nejsou pozorovány a že ani při jejich případné realizaci nebudou záporné sazby aplikovány automaticky," uvádí záznam z jednání bankovní rady ve čtvrtek 31. března.

Jak záporné sazby fungují? „Zjednodušeně řečeno střadatel by platil za uložení svých peněz. Za poskytnutí svých peněz by tak nedostával úrok jako doposud. Cílem této měnové politiky je zabránění deflaci. Lidé totiž budou raději peníze utrácet, než aby byli sankcionováni za jejich držení,” vysvětluje analytik Tginvest Petr Vlasák.

Ceny v Česku stále rostou pomaleji, než by si ČNB přála. Inflace se pohybuje kolem půl procenta, podle centrální banky je ideální hodnota blízko dvou procent.  V zemích platících eurem v březnu ceny meziročně klesly o 0,1 procenta.

Záporné sazby už zavedlo několik zemí v EU, jako Švédsko, Dánsko a Švýcarsko. Používá je také Evropská centrální banka. Ke znehodnocování vkladů střadatelů přistoupily zatím ojediněle některé zahraniční komerční banky, obvykle u větších částek. "Celý bankovní trh reaguje na neustálé snižování sazeb, což vede ke snižujícím se úrokovým sazbám u zejména depozit. Sazby u termínovaných vkladů jsou v průměru okolo 0,5 - 1 % p.a.," říká Ing. Jiří Diepolt, místopředseda představenstva ANO spořitelního družstva.

Centrální bankéři se rovněž v souvislosti s možným zavedením záporných sazeb bavili o stabilitě finančního sektoru.

Intervence asi až do poloviny roku 2017

"V diskusi bylo opakovaně zmíněno, že situace dlouhodobě nízkých úrokových sazeb a potenciální zavedení záporných sazeb vytváří výzvy pro finanční stabilitu a že rozhodování o otázkách finanční stability není možné oddělit od otázek měnové politiky," uvádí záznam.

Dále ovšem během diskuse zazněl také názor, že případné mírné snížení marží bank v souvislosti s potenciálním zavedením záporných sazeb by nepředstavovalo výraznější problém pro finanční stabilitu.

Na to, že nízké úroky představují určité riziko například pro hospodaření pojišťoven, nedávno upozornil Mezinárodní měnový fond.

Bankovní rada ČNB se na posledním jednání rozhodla pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 Kč/EUR. Zároveň rada ponechala úrokové sazby na historických minimech. Rada zároveň uvedla, že jako pravděpodobné vidí ukončení režimu devizových intervencí "blíže polovině roku 2017".  

Zdroj: Novinky.cz, ČTK